Studentské městečko.cz - Studenti pro studenty

stmívá se mi v duši
můj světlonoši
kdepak jsi?
tápu v šeru

jednou mě vyměníš
za duhovou kuličku
ty kluku ušatá
tohle já znám

"Please enter the text from the image above: The letters are not case-sensitive. Do not type spaces between the numbers and letters." Taky vás tato slova neskutečně štvou? Mě teda pořádně.

Po měsíci utrpení jsem se odhodlala a udělala to. Stálo to za to a je mi krásně. Ten jeho pohled už mě nebude víc trápit. Začalo to, když se objevil v mém bytě...

a tak jsem přišla na svět
byla jsem zrozena
úrodné moře vyvrhlo mě ze svého lůna
na vyprahlou zem...

rozhodla jsem se
jít darovat radost

silnou jehlu mi zabodli do úsměvu

A v květnu jsou zas louky
plné pampelišek.
Nejprve sluníček
později babiček.

Kam člověk míří? Veden vlastním výtvorem mění sám sebe od základů celé své bytosti. Stačí pár oběhů slunce a svět lidí se změní k nepoznání. Co pro člověka znamenají technologie? Příroda? Město? A co kdyby těch pravých lidí zbylo už jen pár?

Pole je napravo
Pole je nalevo
Kukuřice makovice čočovice
A slivovice

Crrrrr! „Ještě ne! Vždyť jsou teprve čtyři ráno!“ zařvala bych nejradši na budík, ale jako bych slyšela jeho argument: „Já nemůžu za to, že se touláš po koncertech až do rána. Teď musíš do práce, sama sis to vybrala, tak si nestěžuj a šupky z postele.“

Než začaly prázdniny, říkala jsem si, že bych dělala cokoli na světě raději, než se neustále učila. Plánovala jsem si, co všechno budu přes prázdniny dělat. Jak budu celá šťastná a nevystresovaná. Jenže pak mi do toho přišla brigáda…